Tipy a triky pro AutoCAD: série Rozvržení 1

Tipy na to, jak pracovat s AutoCADem se hodí vždycky. Vypovídá o tom i fakt, že právě takové články se již dlouhodobě řadí mezi ty nejčtenější. My vám nyní přinášíme čtvrteční 3.dílný seriál ve kterém si po čase znovu osvěžíme Rozvržení (v anglických verzích Layout) a vše, co s ním souvisí.

Modelový versus výkresový prostor

Tisk pomocí Rozvržení je v AutoCADu dostupný poměrně dlouho a má nesporné výhody. Přesto se i dnes najde ještě spousta uživatelů, kteří tisknou raději z modelového prostoru. Možná právě proto, že netuší jak na to… I když jejich důvody jsou různé, tím nejčastějším jsou pravděpodobně obavy z nejistého výsledku, způsobené neznalostí tohoto postupu. Přitom ale nejde o nic těžkého.

Co to vlastně je Rozvržení?

Rozvržení, neboli výkresový prostor, je dvourozměrný prostor, který slouží pro konečné rozvržení pohledů na zobrazovaný objekt a jejich jednotlivé nastavení zobrazení.
Jednotlivá rozvržení vlastně představují listy papíru, na které budeme výkresy tisknout.

Modelový prostor AutoCADu je třírozměrný prostor, který slouží primárně pro kreslení či modelování předmětu našeho zájmu (výrobku, budovy atp.) Je možné z něj tisknout výkresy přímo, což se hodí zejména pro méně složité projekty, které chceme zobrazovat v jediném pohledu a měřítku. Pokud potřebujeme pohledů a měřítek víc, máme v zásadě dvě možnosti. Buď je kreslíme vedle sebe v jednom souboru, nebo máme pro každý pohled a měřítko samostatný soubor.

Proč se tisk z Rozvržení vyplatí?

• když pracujeme s většími a komplexnějšími soubory
• tiskneme větší počet výkresů
• připravujeme výkresy v několika měřítcích a nastaveních hladin
• když pracujeme s 3D modelem

Výřezy

V jednom rozvržení (na jednom papíře) můžete mít několik výřezů. Právě ty jsou klíčovým prvkem rozvržení. Jde o jakási okna, kterými se díváme na model/kresbu v modelovém prostoru. Každý výřez má nezávisle nastaveny vlastnosti zobrazení modelu.

Vedle sebe můžete mít vytištěn celkový pohled na budovu v měřítku 1:200 a detail fasády např. v měřítku 1:25 a to bez toho, abyste je museli kreslit zvlášť vedle sebe a navíc každý v jiném měřítku. Stačí mít vhodnou strukturu hladin a výřezy nastaveny dle potřeb toho kterého pohledu. Případnou změnu návrhu pak stačí provézt jen jednou a ta se projeví v každém výřezu, kde má být vidět.
Kromě různého měřítka, orientace a zobrazované části výkresu můžete jednotlivým výřezům přiřadit vlastnosti hladin (zapnuto/vypnuto, barva, průhlednost, vykreslovací styl atd.) a docílit tak vhodnější čitelnosti výkresu podle jeho účelu. A to vše bez nutnosti přepínat vlastnosti hladin pokaždé, když tisknete výkres, případně mít zvlášť sadu hladin pro každý výkres (řez, pohled, půdorys, situace).

Rychlý tisk

Nejvíce se efektivita tohoto nástroje projeví při tisku. Místo opakování příkazu TISK a přepínání mezi nastavením stránky můžeme jediným příkazem PUBLIKUJ vytisknout libovolný seznam rozvržení a to zcela automaticky, dokonce i z několika souborů najednou.

Vybírejte s rozvahou

Vraťme se na začátek k otázce, zda je lepší tisknout z modelového nebo výkresového prostoru. Tak jako obvykle, záleží v první řadě na způsobu práce každého uživatele. Nicméně bych se rád přimluvil za použití výkresového prostoru především v případě, že existuje možnost, že budete své výkresy sdílet s partnerskými kancelářemi a specialisty. I kdyby někdo ze spolupracovníků neuměl z výkresovým prostorem pracovat, vytisknout výkres zvládne určitě každý a nemusí při tom hádat a přepočítávat, který rámeček na jak velký papír má správně tisknout a které hladiny mají být kdy zapnuty a vypnuty. Vše má již správně přednastaveno v jednotlivých rozvrženích.

Autorem je: TOMÁŠ WOŽNIAK