Dnešní konstruktér musí být hlavně všestranný

Hned na úvod nám dovolte říct něco, co chcete slyšet: moderní konstruktér by byl ve srovnání s inženýry minulosti superhrdina. Není cílem vás jen přesvědčit, ať si základě sebevědomého citátu přečtete zbytek článku (i když to samozřejmě doporučujeme), ale také poukázat na fakt, že současné požadavky dělají z dnešních inženýrů švýcarské armádní nože v lidském podání.

Ohlédneme-li se zpět na inženýrské metody našich předchůdců, vidíme spíše jednoduché pracovní postupy a pracoviště rozdělené na jednotlivé segmenty. Ať už šlo o oddělení zaměřené na design, revizi či kontrolu kvality, každé z nich se vyznačovalo „velmi zvláštním souborem dovedností“, citujeme-li na toto téma Liama Neesona.

Když porovnáme tento přístup s tím, jakým způsobem fungují inženýři dnes, zjistíme, že v podstatě zastávají práci více oddělení, aniž by se opouštěli svůj stůl. Cílem není mluvit nějak negativně o té tradiční inženýrské práci, koneckonců museli pracovat s mnohem méně pokročilými technologiemi, a přece dokázali neuvěřitelné věci. Spíše však chceme poukázat na fakt, jak neuvěřitelné jsou dnešní designové nástroje, se kterými můžeme pracovat.

Máme simulační nástroje jako Nastran In-CAD, umožňující kontrolu kvality a hodnocení návrhu z uživatelského hlediska. Existuje také 3D skenovací hardware, který nám poskytuje digitální reference v reverzním strojírenském procesu. Máme programy, které nabízejí jen zlomek toho, co dnes můžeme použít v Inventoru a dalších CADových nástrojích, a přesto by pár desítek let zpět zněly jako utopie i pro samotné inženýry.

Pracovní náplň inženýra se stále stává složitější a komplexnější, zároveň ale jednodušší. Nástroje CAD a téměř neomezený výpočetní výkon nám totiž umožňují maximalizovat dovednosti a současně minimalizovat potřebu outsourcingu.

Tento koncept, zpětně aplikovaný na Inventor a jeho nástroje, dává vývojářům několik možností, jak přistupovat k aktualizacím, vylepšením, a dokonce upravovat jeho základy. Často se ale příliš soustředí na to, co funguje (což ostatně není u inženýrů nic neobvyklého), a to vzhledem ke stále se měnící sféře konstrukčních nástrojů dělá takový přístup trochu zastaralým.

Doporučenou volbou pro inovace a pokračující úspěch Inventoru je neustálé zpochybňování, zda jsou zvolené konstrukční metody nejlepší a zda jsou nové nástroje dostatečně otestovány samotnými vývojáři. Je to právě tato metodika, která z moderních inženýrů udělala superhrdiny oproti inženýrům z minulosti.

Stejně jako inženýři čelí změnám, univerzálnost Inventoru se neustále rozšiřuje. Jeho požadované, nové nástroje jsou reakcí na vývoj pracovní náplně lidí, kteří s ním dennodenně pracují. Udržet takové tempo znamená tyto změny přijmout a jednotlivé nástroje dále zdokonalovat. A to je důvodem, proč se Inventor drží na vrcholu.