6 iniciativ, které chtějí proměnit města v životadárné oázy

AUTOR: ROSA TRIEU

Po celém světě se najdou města, která se snaží zelené plochy opět vracet do městské zástavby – a jejich úsilí přináší sladké plody. Přečtěte si, jak jsou díky „návratu divoké přírody“ a biofilní architektuře města krásnější, udržitelnější a zdravější pro občany.

1. Návrat přírody do středu měst

V roce 2009 byl na Manhattanu otevřen jedinečný visutý park, který se táhne podél bývalé železniční tratě známé pod jménem High Line. U veřejnosti měl projekt nebývalý úspěch, a tak se podobně jako New York i další města rozhodla nevyužívané plochy proměnit na parky. Ve Philadelphii například vznikl Rail Park, visutý park, který propojuje 10 různých čtvrtí. V centru Dallasu zase vyrostl Klyde Warren Park, zelená plocha o rozloze 21 000 m2, která od svého otevření v říjnu 2012 přilákala už přes 6 milionů lidí. Pro veřejnost se tu pořádá množství aktivit – návštěvníci si můžou například zdarma zacvičit jógu, poslechnout živý koncert, zahrát pétanque nebo třeba šachy. Děti potěší zábavní park s vodotrysky, interaktivní fontány nebo knihovna, která půjčuje i deskové hry. 

2. Město uprostřed zahrady

Města v minulosti klučila a mýtila pozemky, aby se mohla rozrůstat – tím ale ničila prostředí přirozené pro zvířata a vytlačovala je pryč. Narovnávaly se vodní toky, spotřebovávalo ohromné množství přírodních zdrojů a vznikala záplava odpadu. Když chtěl městský člověk vyrazit do přírody, musel vyjet z města ven, do chráněné oblasti nebo národního parku.

Dnes se ale příroda do městské zástavby opět vrací – cílem je znovu nastolit rovnováhu a udržitelný vztah mezi městem a přírodou. Jak toho dosáhnout? Ochranou a podporováním ekosystémů a biodiverzity. Je také potřeba dát občanům možnost se obklopit přírodou. Singapur například spustil rozsáhlou iniciativu pro sázení stromů, která se záhy proměnila v rozmanité úsilí o vrácení přírody do celého města. Koruny stromů se teď klenou nad polovinou jeho plochy a vznikly i koridory, které spojují parky a přírodní oblasti. Přečtěte si, jak toho v Singapuru dosáhli.

3. Biofilie: tradiční architektura naruby

Podle slovníku cizích slov označuje biofilie „pozitivní vztah k přírodě“ či „lásku k životu nebo živým systémům“. Tento koncept popularizoval Edward O. Wilson a definoval jej jako „nutkání se sdružovat s jinými formami života“. Z jeho myšlenek vychází biofilní architektura a design – ty zastávají názor, že pokud stavba kombinuje přírodní a uměle vyrobené prvky, prospívá zdraví i produktivitě svých obyvatel. Nestačí ale jen vysázet vedle budovy malý parčík, jako spíše napodobit přirozené přírodní prostředí. Biofilní design pracuje s přírodním světlem, prouděním vzduchu, počasím, zvuky a rostlinami. Zásady biofilie začíná ve své práci aplikovat stále více architektů a designérů – vznikají tak například zelené střechy nebo vnitřní i venkovní zelené stěny. Jak může biofilní design a architektura vypadat?

4. Jak do měst vrátit divokou přírodu?

Stále častěji se mluví o tzv. městském rewildingu, tedy snaze obnovit divokou přírodu uvnitř měst. Místa, která jsou dnes zcela bez života, by se tak měla proměnit v atraktivní a životaschopné plochy, kde bude příroda koexistovat s městským prostředím. Ukazuje se, že rewilding dokonce ani nevyžaduje kompletní přepracování územních plánů. V Londýně například vznikl projekt Wild West End, který usiluje o propojení parků zeleným koridorem a doplnění stávajících budov zelenými stěnami či střechami. Na mořské pobřeží se postupně vrací i druhy, které nikdo neočekával, například vzácný rehek domácí.

Rewildingové iniciativy mají řadu přínosů. Zelené plochy přispívají ke spokojenosti občanů, pomáhají řešit problémy se zasakováním vody, předcházejí povodním a v neposlední řadě jsou domovem pro opylovače a další zvířata. V rámci jedné z iniciativ si dokonce kanceláře pořizují úly. Jak vrátit divokou přírodu zpátky do měst?

5. Příroda léčí: více prostoru pro přírodu ve městech

Města současnosti jsou nebezpečná a jedovatá – a život v nich může doslova zabíjet. Podle Světové zdravotnické organizace na následky znečištěného vzduchu každoročně umírá na 7 milionů lidí. Nedávná celosvětová studie hmyzu, který je nezbytnou součástí fungujících ekosystémů, navíc ukázala, že se populace hmyzu hroutí tak rychle, že by většina druhů mohla do konce století zcela vymizet. Už dnes je ostatně vyhynutím ohroženo 40 % hmyzích druhů.

Vznikají proto hnutí za návrat přírody do měst a nápravu škod, které jsme na přírodě i na člověku napáchali. Bill Reed z konzultantské firmy Regenesis uvádí, že by se propagátoři biofilie neměli zaměřovat jen na to, co může příroda udělat pro lidstvo, ale položit si i otázku, co mohou lidé udělat pro přírodu. Firmy se snaží nejen podporovat biodiverzitu a zvelebovat městskou krajinu, ale také pěstovat soběstačné ekosystémy, které se budou samy přirozeně rozvíjet i bez neustálých zásahů člověka. Jak pobyt v přírodě ovlivňuje naši psychiku?

6. Vědci ze Stanfordovy univerzity prosazují rozrůstání městské zeleně pro podporu duševního zdraví

Obyvatelé měst ztratili kontakt s přírodou a tráví většinu času uvnitř budov a u obrazovek. Přes 450 milionů lidí se potýká s duševním nebo neurologickým onemocněním, a většina z nich žije ve městech.

Mezinárodní tým vědců ze Stanfordovy a Washingtonské univerzity proto pracuje na tom, aby občanům měst zpřístupnil pozitivní vlivy přírody na duševní zdraví. Tito badatelé pomáhají městským plánovačům, developerům i architektům předvídat, jak bude příroda ve městě příznivě působit na psychiku obyvatel, a včleňovat do městské zástavby zeleň. Dostupnější příroda může mít podobu parků, stromořadí v ulicích nebo kvalitnější dopravní infrastruktury propojující město s okolní přírodou.