Projektování pomocí ADT 2005 je opět produktivnější

Pohledy, řezy a detaily

Kompletně nově je pojato vytváření pohledů, řezů a detailů. Všechny tyto tři typy představují stejnou věc, nějakým způsobem vygenerovaný pohled (nejčastěji 2D grafika) na model. V češtině dochází trochu ke zmatení pojmů v případě pohledu, protože pohled na budovu (v originále Elevation) je v překladu obdobný termínu View, tedy obecně nějaký pohled i třeba půdorys. Nový přístup k vytváření těchto pohledů, řezů a detailů má několik výhod:

-řezy, pohledy a detaily jsou přesně oddělené samostatné soubory

-postup vytváření je logičtější

-vše je zaintegrováno do správce projektu včetně správy výkresových sad

-řezy, pohledy a detaily mají své popisky a značky

-tyto popisky a značky obsahují odkazy na výkresy, vše je automaticky aktualizované při změně čísla nebo názvu výkresu

-přes pojmenované pohledy, použité na určení polohy, se s pohledy/řezy/detaily lépe pracuje

-aktualizace v celém projektu je velice snadná

Pro ty uživatele, kteří nechtějí používat tento nový postup, je standardní metoda vytváření řezů a pohledů zachována. Naleznete ji na paletě Design a řez můžete vytvářet jak svisle, tak nově i vodorovně.

Vytváření

Nejlépe je to vysvětlit si na příkladu řezu. Máme vytvořený projekt, model s několika podlažími, členěný do různých konstrukčních prvků apod. Chceme vytvořit řez budovou. Na paletě nástrojů je nová skupina zaměřená na výkresovou dokumentaci – Document. V ní je karta s názvem Callout. Zde nalezneme všechny nástroje pro vytváření různých typů „odkazů“ pohledů. V současné době není ještě k dispozici česká verze, takže vše co popisujeme vychází z anglických standardů těchto pohledů, v české verzi bude upraveno podle našich zvyklostí.

Je zde několik podobných nástrojů na vytváření detailů, pohledů a řezů. Možnosti nastavení jsou velice rozsáhlé, tyto vlastnosti budou popsány dále. Pokud zvolíte některý z typů Callouts, tak postupujete stejně jako znáte z dřívějška, tj. u řezu definovat čáru řezu a stranu, na kterou se bude vytvářet řez. Objeví se nový dialog, který určuje název řezu, kam se bude řez vytvářet a některé další volitelné parametry. Řez lze umísťovat buď na aktuální výkres (otevřený soubor), na již stávající výkres vytvořený jako pohled ve správci projektu a nebo na nový výkres (ten se ve správci projektu vytvoří).

Pokud zvolíte, že se bude vytvářet nový výkres, tak se objeví průvodce, ve kterém musíte nastavit název řezu, skupinu pohledů, přes které části projektu – dělení, podlaží, constructs – se bude řez vytvářet. Můžete si i vypnout, ty části projektu (výkresy), které nechcete v řezu vidět. Tento postup je stejný, pokud ve správci pohledu vytváříte nový pohled typu řez, pohled nebo detail. Pak již při vytváření řezu volbou „na stávající výkres“ není potřeba průvodce, protože již je vše nastaveno.

Po zvolení těch částí projektu, které se v řezu objeví, se postupuje stejně jako dříve. Tedy vybere si rozsah modelu (u pohledu) a místo, kam se řez/pohled umístí. Výsledný řez nebo pohled je ale trochu jiný než dříve. Má svojí popisku, a kolem se vytvoří nový pojmenovaný pohled. Pokud se vytvářel do nového výkresu, tak se řez/pohled neobjeví ve výkresu, ve kterém jste ho dělali, ale v novém pohledu v průzkumníku projektu. V pohledu, kde jste řez vytvářeli, se umístí pouze značka řezu (odkaz na řez).

Co se vlastně v tom novém pohledu v průzkumníku vytvořilo? ADT vytvoří dle šablony projektu nový výkres s názvem, který jste zadali při vytváření řezu, pohledu nebo detailu. Do tohoto výkresu připojí jako Xref všechny soubory zvolené v průvodci. Nakonec se do tohoto výkresu na místo, které jste ukázali, vytvoří vlastní řez, pohled nebo detail. Navíc se vytvoří pojmenované pohledy, přestavující jednotlivé řezy apod. Pojmenovaný pohled určuje rozsah řezu a využívá se při umísťování řezu na list výkresu. Rozsah pojmenovaného pohledu si můžete měnit standardními nástroji AutoCADu.

Tento postup, na první pohled pro uživatele starších verzí složitý, ale přesně odpovídá pracovním postupům, zakomponování těchto pohledů do celkového projektu a hlavně dochází k vzájemnému provázání až k úrovni listů výkresů. Každý řez, pohled nebo detail, ví kde se v projektu nachází. Jejich popisy, ať již pod řezem nebo v půdorysu mají informaci o listu výkresu, na které se nachází. Proto lze snadno tyto vytvořené pohledy, řezy a detaily umísťovat na finálních výkresech, které se budou publikovat. Využívá se zde, integrovaná do správce projektu, nová funkce, tzv. správce sad výkresů.

Vytvořený řez pak můžete přenést na list výkresu. Můžete buď přenést celý soubor, tedy všechny vytvořené pohledy/řezy v něm, nebo pouze jeden „pojmenovaný“ pohled, který se dá ve správci projektu zobrazit. Při vkládání si můžete pomocí pravého tlačítka myší zvolit měřítko vkládaného pohledu. Další podrobnosti o výkresech si popíšeme v další kapitole. Jakmile se řez, pohled nebo detail na výkres umístí, tak se automaticky vyplní popisky řezu – číslo, název výkresu apod. Tato vazba je trvale držená, takže změna názvu a čísla se promítne do všech popisek.

Vlastnosti pohledů, řezu a detailů

Možnosti těchto odkazů na model se významně rozšířily. Souvisí to především s jejich novým pojetím. Pokud se podíváte přes pravé tlačítko myši na jejich parametry, tak se dá vše přizpůsobit – značka, značka šipky, popiska, typ, měřítko, styl vykreslování atd. Všimněte si, že u pohledů se dá najednou vytvářet pohled na budovu ze všech stran.